Vzbouření konzervativní poslanci tlačí na vládu kvůli ustanovení o genocidě

Vláda čelí vzpouře kvůli návrhu zákona o obchodu a opozičním návrhům, aby britské soudy měly právo rozhodovat, zda se země dopouští genocidy.

Rebelující toryovští poslanci chtějí umožnit parlamentu projednat ukončení obchodních dohod se zeměmi odpovědnými za genocidu.

Vláda tvrdí, že obchodní politiku by neměly určovat soudy.

Někteří poslanci si však myslí, že návrh by byl dobrým způsobem, jak se zaměřit na Čínu a její zacházení s Ujgury.

V úterý nejvyšší americký diplomat Mike Pompeo v poslední den ve své funkci prohlásil, že USA zjistily, že pronásledování muslimské skupiny a dalších menšin v provincii Sin-ťiang ze strany Číny představuje genocidu a zločiny proti lidskosti podle mezinárodního práva.

Velká Británie opakovaně odsoudila jednání čínských úřadů, ale zastavila se před tím, aby je označila za genocidu – podle ní by to měly určit pouze mezinárodní soudy.

• Ujgurská modelka poslala vzácné video z čínského vězení
• Odmítne Spojené království obchodní dohody kvůli lidským právům?

A ministři také tvrdí, že obchodní dohody jsou záležitostí vlád, nikoli soudů.

Doplněk poslanců k zákonu o obchodu je zmírněnou verzí dřívějšího návrhu Sněmovny lordů, který by vládu nutil odstoupit od jakékoli dohody o volném obchodu s jakoukoli zemí, kterou by Nejvyšší soud Anglie a Walesu uznal vinnou z genocidy.

Nový návrh podepsalo 10 konzervativních poslanců, z nichž jeden označil svůj pozměňovací návrh za „úhlednější“ než verzi lordů a navržený tak, aby získal větší podporu.

Sir Edward Leigh se v Dolní sněmovně zeptal: „Je nějaký způsob, jak můžeme v diskusi o obchodní dohodě uznat, že dochází ke genocidě?“

Ministr pro mezinárodní obchod Greg Hands v odpovědi uvedl, že ministři jsou připraveni vést další diskuse, ale ne v rámci současné legislativy.

Poslancům řekl, že vláda je „odpovědná parlamentu, nikoliv soudům“ a verze lordů by vedla k „nepřijatelnému oslabení“ jejích pravomocí.

Velká Británie, jak dodal, „nemá v plánu“ jednat o bilaterální obchodní dohodě s Čínou kvůli obavám z dodržování lidských práv, zejména pronásledování muslimské ujgurské komunity.

„Etické obavy“

Nusrat Ghaniová vyzvala ministry, aby zvážili „kompromisní“ návrh, který podle ní uznává „dělbu moci“ mezi výkonnou mocí, parlamentem a soudy.

Konzervativní exministryně uvedla, že Spojené království by nemělo „nikdy nechat ekonomické obavy převážit nad etickými tím, že bude jednat se státy, které páchají genocidu“.

„Proč bychom měli chtít využít naší nově nabyté svobody k obchodování se státy, které páchají genocidu a profitují z ní? Británie je lepší než tohle.“

V rozhovoru pro Politics Live bývalý předseda toryů Iain Duncan Smith uvedl, že v současné době je „nemožné“, aby mezinárodní soudy rozhodovaly o tom, zda došlo ke genocidě, protože ostatní země mohou blokovat projednávání v OSN.

Uvedl, že je proto důležité umožnit britským soudům, aby o tom rozhodovaly.

Poslanec zdůraznil, že není „proti Číně“, ale uvedl, že čínská vláda musí být „rozumná a chovat se přijatelným způsobem“, pokud chce být součástí globálních obchodních organizací.

Stínová ministryně pro mezinárodní obchod Emily Thornberryová uvedla, že labouristé podpoří nový dodatek s argumentem, že vláda „dostatečně nezohledňuje porušování lidských práv před podpisem obchodních dohod“.

Jedná se o zajímavý příběh sám o sobě, protože jde o problémy, ale je to také povedená metafora pro brexit.

Vláda převzala od EU zpět kontrolu nad obchodní politikou, ale už se o ni musí dělit se Sněmovnou lordů, toryovskými poslanci a potenciálně i s Nejvyšším soudem.

Při schvalování zákona o obchodu musela vláda také posílit pravomoci Komise pro obchod a zemědělství – nezávislého orgánu složeného z odborníků – v reakci na lobbování zemědělců, kteří se obávali rozmělnění potravinových norem.

Na obchodní spory s jinými zeměmi bude brzy částečně dohlížet nový Úřad pro obchodní nápravu, další organizace, která podléhá ministrům, ale je na nich nezávislá.

A samozřejmě vše musí být tak jako tak v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

Vláda má kontrolu nad obchodem. Jen není úplná.

.