Skip to content

Archives

  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021

Categories

  • Žádné rubriky
Historia Online

Rovnost v oblasti zdraví – jsme konečně na pokraji nové hranice?

admin - 28 listopadu, 2021

Zdravotní rovnost je jednoduchý koncept, ale je obtížné ho dosáhnout. Jestliže nerovnosti v oblasti zdraví jsou „nerovnosti, které jsou považovány za nespravedlivé, nespravedlivé, kterým se lze vyhnout nebo které jsou zbytečné a které lze snížit nebo napravit politickými opatřeními“, lze stav rovnosti v oblasti zdraví definovat – jak to činí americký Úřad pro zdravotnické zdroje a služby – jako „neexistenci vyhnutelných rozdílů mezi socioekonomickými a demografickými skupinami nebo zeměpisnými oblastmi ve zdravotním stavu a zdravotních výsledcích, jako jsou nemoci nebo úmrtnost“. Jinými slovy, rovnost v oblasti zdraví existuje tehdy, když každý může být tak zdravý, jak jen může být, aniž by docházelo ke zkracování prostředků k dosažení tohoto cíle. Přesto se Spojeným státům, nejbohatší zemi světa, nepodařilo dosáhnout zdravotní rovnosti.

Nyní, pohlceni katastrofickým pandemickým vírem, počítáme se smrtící triádou – zdravotními rozdíly, nerovností v oblasti zdraví a nerovným přístupem ke zdravotní péči – vyčíslenou v každodenním počtu mrtvých. Jsme povinni si uvědomit smrtící důsledky trhlin v základních principech rovnosti našeho národa, protože Covid-19 odhaluje kaskádovitý konglomerát veřejných politik odrážejících toleranci nedostatečného financování veřejného zdraví, podkopávání spravedlivého přístupu ke zdravotní péči a ekonomickou, vzdělávací a soudní marginalizaci menšin.

Černoši, Latinoameričané a původní obyvatelé Ameriky umírají na Covid-19 neúměrně často a tato zvýšená smrtelnost je spojena s nerovnoměrným výskytem hypertenze, diabetu a obezity. Zvýšené riziko Covid je s největší pravděpodobností dáno nejen prevalencí těchto chronických onemocnění a rozdílnou závažností chronických onemocnění, ale také neschopností systému zdravotní péče poskytnout menšinovým pacientům preventivní a léčebnou péči stejné kvality jako bělošským pacientům.1 Zejména pacienti žijící ve venkovských oblastech mají značné potíže se získáním kvalitní primární a specializované péče.

Náš systém zdravotní péče je mikrokosmem americké společnosti, v němž moc a zdroje nejsou spravedlivě rozděleny mezi rasy, pohlaví a třídy. Sociální třída, rasa a geografie jsou ve Spojených státech, pokud jde o zdraví, do značné míry osudové. Nedávné práce naznačují, že za hlavní faktory, které vedou ke špatným zdravotním výsledkům, považujeme důsledky „politických determinant zdraví“.2 Monumentální politické kroky, jako byl kompromis ohledně otroctví při založení národa, neschopnost udržet výdobytky rekonstrukce a jejích ústavních dodatků, zavedení zákonů Jima Crowa, které legalizovaly systematický rasismus a nadřazenost bělochů, a neschopnost respektovat oprávněné nároky původních obyvatel Ameriky na jejich původní území, připravily půdu pro „sociální“ determinanty zdraví, které podporují nerovnosti ve zdraví a rozdílné zdravotní výsledky.2

Typ zdravotního pojištění podle rasy a hispánského původu

Údaje jsou za rok 2018 a pocházejí od Berchicka et al.3 Lidé mohou být pojištěni více než jedním typem pojištění.

Ačkoli prevenci a léčbu chronických onemocnění ovlivňují různé sociální faktory, přístup k péči prostřednictvím stabilního zdravotního pojištění může mít nejzásadnější vliv. V roce 2018 nemělo přibližně 27,5 milionu Američanů, tedy 8,5 % obyvatel USA, žádné zdravotní pojištění.3 Černošští a latinskoameričtí Američané mají trvale nižší míru pojistného krytí než běloši (viz graf). Vzhledem k tomu, že více než polovině populace poskytují pojištění plány zaměstnavatelů, přispívá k jejich nižší míře pokrytí podstatně vyšší míra nezaměstnanosti a podzaměstnanosti mezi menšinami. Zpráva amerického Úřadu pro statistiku práce z července 2020 dokládá míru nezaměstnanosti 16,1 % mezi Američany černé pleti a 16,7 % mezi Američany latinskoamerického původu, což je výrazně více než 12,0 % mezi bělochy. Tato pandemie zesílila již existující ekonomické nerovnosti menšin tím, že zvýšila nezaměstnanost a současně snížila míru zdravotního pojištění, potravinovou bezpečnost, stabilitu bydlení a příjmy domácností.

Mnoho Američanů černé pleti a dalších menšin je uvězněno v mezigenerační chudobě, a proto žijí v hypersegregovaných čtvrtích s nízkými příjmy, kde je vyšší riziko vystavení toxinům v ovzduší, vypuštěným do půdy nebo vyluhovaným do pitné vody, což má zřejmě nejsilnější vliv na zdraví a přetrvávající zdravotní nerovnosti. Chudoba v dětství má celoživotní důsledky pro zdraví, dosažené vzdělání, pracovní příležitosti a příjmy. Děti tvoří nejchudší věkovou skupinu v Americe: 11,9 milionu dětí ve Spojených státech žije v chudobě; 73 % z nich jsou děti barevné pleti.4 V roce 2018 měly děti do 19 let nižší celkovou míru zdravotního pojištění než dospělí ve věku 65 let a více.3 Nepojištěné děti byly převážně latinskoamerické a černošské, žily v domácnostech s nízkými příjmy na jihu a ve státech, které nepřijaly ustanovení o rozšíření Medicaid v rámci zákona o dostupné péči. Míra zdravotního pojištění dospělých byla nižší také ve státech, kde nedošlo k rozšíření programu Medicaid.

Kromě těchto přímějších dopadů strukturální rasismus nepřímo poškozuje zdraví tím, že podkopává strategie, které by mohly menšinovým pacientům umožnit péči důvěryhodných lékařů, kteří plně rozumí jejich kultuře. Systémový rasismus omezuje možnosti vzdělávání černošských Američanů, což má za následek nedostatečnou rozmanitost mezi zdravotnickými pracovníky. Podle Asociace amerických lékařských fakult tvoří 63,9 % akademických lékařských fakult běloši, 3,6 % černoši a 3,2 % latinoameričané. Přestože černoši tvoří 13,4 % obyvatel USA, pouze 5,0 % aktivně praktikujících amerických lékařů jsou černoši. Latinoameričané tvoří 18,3 % populace, ale pouze 5,8 % aktivně praktikujících lékařů. Takové nerovné zastoupení má následně vliv na nerovnosti v oblasti zdraví, přístup ke zdravotní péči a zdravotní rozdíly. Například zátěž spojenou s nerovnostmi v oblasti rakoviny zhoršuje skutečnost, že pouze 2,3 % amerických lékařských onkologů jsou černoši. Nedostatečné zastoupení dále prohlubuje nerovnosti v oblasti zdraví tím, že omezuje soubor kulturně kompetentních lékařů, kteří mohou nabídnout odpovídající vedení v akademické sféře i v péči o pacienty.

Zásadní politické změny mohou být jasnější, pokud se vrátíme k etickým kořenům medicíny. Po zavedení Belmontovy zprávy z roku 1979 jsem se na odděleních atlantské nemocnice Grady Memorial Hospital seznámil s etickými principy, které jsou základem péče o pacienty a biomedicínského výzkumu. Ačkoli zpráva nastínila etický rámec pro provádění biomedicínského výzkumu, její principy úcty k člověku, prospěšnosti a spravedlnosti jsou také zásadní pro spravedlivou zdravotní péči, přístup ke zdravotní péči a zdravotní výsledky. Pandemie Covid-19 bolestivě poukázala na fatální důsledky systému zdravotní péče odrážejícího národní zdravotní politiku, která se od těchto etických zásad neodvíjí. I zdravotnická politika musí zahrnovat úctu k osobám, prospěšnost a spravedlnost.

Nedostatečná výkonnost našeho zdravotnického systému je příznakem narušení eticky založeného rozhodování národa. Jako Američané si teoreticky ceníme spravedlnosti, sebeurčení, rovnosti a rovnosti jako základních principů, o něž se opírá sociální politika. Zdravotní politika USA se rovněž opírá o pojem společenské smlouvy, jejíž ideály byly začleněny do Deklarace nezávislosti a Ústavy USA.5 Podle americké společenské smlouvy stát existuje proto, aby sloužil vůli lidu. „My, lid“ jsme zdrojem moci, kterou musí vláda recipročně využívat k „zachování, ochraně a obraně“ svých občanů. Rozbití této společenské smlouvy posílilo nerovnost, nespravedlnost a špatný přístup, takže nejzranitelnější Američané platí nejvyšší cenu v nemocnosti a úmrtnosti – nespravedlnosti, které dávno předcházejí pandemii Covid-19.

Globální události často usnadňují politické a sociální změny. Například druhá světová válka jednak posílila postavení žen, jednak podnítila boj za rasovou rovnost a iniciovala vojenskou desegregaci, která podnítila vývoj hnutí za občanská práva. Důsledky pandemie mohou Ameriku přimět k tomu, aby našla prostředky a vůli spolupracovat na zachování naší vize demokracie. Rasistická veřejná politika je obětí nás všech. Musíme investovat do našich dětí tím, že jim poskytneme odpovídající příjmy a podporu ve vzdělávání, abychom všechny děti vymanili z chudoby. Zvrácení ekonomické nespravedlnosti bude vyžadovat frontální útok na rasové a genderové rozdíly v odměňování a na profesní segregaci, která poutá menšiny a domácnosti s jedním rodičem a ženou v čele k chudobě a omezuje jejich možnost získat finanční zabezpečení, sociální a ekonomickou mobilitu a co nejlepší dosažitelný zdravotní stav.

V oblasti zdravotní politiky můžeme začít tím, že uznáme zdravotní péči jako lidské právo, aby měl každý bez ohledu na rasu nebo socioekonomické postavení spravedlivou a rovnocennou příležitost být co nejzdravější. Jak prohlásil prezident John F. Kennedy ve svém poselství Kongresu o národních zdravotních potřebách v roce 1962: „Jedním z pravých měřítek národa je jeho úspěch při naplňování příslibu lepšího života pro každého jeho člena. Nechť je to měřítkem našeho národa.“

.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější příspěvky

  • Jeden den v Aténách:
  • PMC
  • Sobotní noční rodeo
  • Vandalia
  • Sportovní účast
  • Deutsch
  • Nederlands
  • Svenska
  • Dansk
  • Español
  • Français
  • Português
  • Italiano
  • Română
  • Polski
  • Čeština
  • Magyar
  • Suomi
  • 日本語

Archivy

  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021

Základní informace

  • Přihlásit se
  • Zdroj kanálů (příspěvky)
  • Kanál komentářů
  • Česká lokalizace

Copyright Historia Online 2022 | Theme by ThemeinProgress | Proudly powered by WordPress