Můžeme/měli bychom Bibli vykládat doslovně?

Dotaz: Otázka: „Můžeme/měli bychom Bibli vykládat doslovně?“
Odpověď: Můžeme/měli bychom Bibli vykládat doslovně? Nejenže můžeme Bibli chápat doslovně, ale musíme ji chápat doslovně. Jedině tak můžeme zjistit, co se nám Bůh skutečně snaží sdělit. Když čteme jakékoli literární dílo, ale zejména Bibli, musíme určit, co nám chtěl autor sdělit. Mnozí dnes přečtou verš nebo pasáž Písma a pak si slova, věty nebo odstavce definují po svém, přičemž ignorují kontext a autorův záměr. To však Bůh nezamýšlel, a proto nám říká, abychom správně zacházeli se slovem pravdy (2. Timoteovi 2,15).

Jeden z důvodů, proč bychom měli brát Bibli doslova, je ten, že Pán Ježíš Kristus ji bral doslova. Kdykoli Pán Ježíš citoval ze Starého zákona, vždy bylo jasné, že věří v jeho doslovný výklad. Jako příklad můžeme uvést, že když byl Ježíš ve 4. kapitole Lukášova evangelia pokoušen Satanem, odpověděl citací Starého zákona. Kdyby Boží příkazy v 5. Mojžíšově 8,3; 6,13 a 6,16 nebyly doslovné, Ježíš by je nepoužil a byly by bezmocné, aby Satanovi zastavily ústa, což se jistě stalo.
Učedníci také brali Kristovy příkazy (které jsou součástí Bible) doslovně. V Matoušově evangeliu 28,19-20 Ježíš učedníkům přikázal, aby šli a získávali další učedníky. Ve Skutcích 2 a následujících se dozvídáme, že učedníci vzali Ježíšův příkaz doslova a vydali se do celého tehdy známého světa, kde hlásali Kristovo evangelium a říkali: „Věřte v Pána Ježíše Krista, a budete spaseni“ (Sk 16,31). Stejně jako učedníci brali Ježíšova slova doslova, musíme je brát doslova i my. Jak jinak si můžeme být jisti svým spasením, když mu nevěříme, když říká, že přišel hledat a zachránit ztracené (Lk 19,10), zaplatit trest za naše hříchy (Mt 26,28) a poskytnout věčný život (Jan 6,54)?
Přestože Bibli bereme doslova, na jejích stránkách se stále vyskytují řečnické figury. Příkladem řečnické figury může být to, že kdyby někdo řekl „venku prší kočky a psi“, věděli byste, že tím ve skutečnosti nemyslel, že z nebe padají kočky a psi. Mysleli by tím, že opravdu silně prší. V Bibli jsou řečnické figury, které se nemají brát doslova, ale ty jsou zřejmé. (Viz například Žalm 17,8.)
Koneckonců, když ze sebe děláme konečné arbitry toho, které části Bible se mají vykládat doslovně, povyšujeme se nad Boha. Kdo tedy může říci, že výklad biblické události nebo pravdy jedním člověkem je více nebo méně platný než výklad jiného člověka? Zmatek a zkreslení, které by z takového systému nevyhnutelně vyplynuly, by v podstatě učinily Písmo neplatným. Bible je Boží slovo k nám a on chtěl, abychom jí věřili – doslova a do písmene.
.